Přišli čtyři koledníci…
Kašpar,
Melichar, Baltazar a já – jako hudební doprovod,
a také nějaký
dospělák jako vedoucí skupinky, takže vlastně
bylo nás pět,
… zpívali a vyhrávali…
neúnavně a do
nekonečna „My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví
vinšujeme
vám,“
… dohráli a pak se ptali, kdo co dá:
asi je jasné,
že mám na mysli koledníky Tříkrálové sbírky 2012
s kasičkami podle určených pravidel, kdy výtěžek bude
rozdělen mezi Hospic JNN, Charitní domov sv. Dominika Savia – azylový dům pro
matky s dětmi v Prachaticích, Dům sv. Petra v Záblatí – azylový
dům pro muže, Most naděje – terénní program, a provoz Charitního šatníku, také
na projekt Mimořádné události na Prachaticku – materiální pomoc poškozeným či
povodních či požárech.
Celá akce začala v pondělí
2.ledna 2012 mší sv. a požehnáním koledníkům, neboť kde pan farář
požehná, tam se dílo podaří. Následující den se skupinky koledníků vydaly za
svým posláním. Celého úkolu se děti ujaly s obdivuhodným nasazením a
entusiasmem.
Nezapomenu na očička malé Aničky
upřené na dveře vždy po zazvonění. Děti byly velice ukázněné a s radostí
se naučili i sloku písně, kterou jsem připsala jako poděkování lidem, kteří do
kasičky přispěli.
Úžasným zážitkem pro mě byla
návštěva tří králů v DD mistra Křišťana v Prachaticích, kdy ve všech
odděleních už na nás čekali obyvatelé domova. Králové se jim představili,
rozdali dárečky – cukříky a kalendáříky. Kluci odrecitovali své královské
požehnání a při zpěvu „My vás pěkně pozdravujeme, za koledičky děkujeme,“ šli a
všem babičkám a dědečkům podali ruce na rozloučenou (toto ve scénáři nebylo, to
kluci sami od sebe a s nestrojenou upřímností a s královskou noblesou).
Nebylo nikoho, kdo by si od nich nenechal na futra dveří od pokoje napsat ono
:K+M+B+2012. Řekla bych, že si děti se staroušky pěkně porozuměli, jsem ráda,
že jsem mohla být při tom a celé toto na vlastní oči sledovat.
Týden uplynul a akce skončila –
tedy alespoň pro koledníky. Zástupkyně charity a naší farnosti jim jako poděkování
připravily příjemné odpoledne na prachatické faře, kde jsem
s kytarou ani já nechyběla. Zpívali jsme koledy, vyprávěli si zážitky
z koledování, kdy někoho počůral pes, jiní museli tlačit auto, atd. Děti
malovaly, soutěžili, ochutnaly připravené občerstvení, naučili se písničku o
tom, jak „Šel medvěd po cestě…“
Do svých domovů jsme odešli se
společným slibem, že se napřesrok určitě zase sejdeme.
V Prachaticích
2012-01-08 Ing. Stanislava Tomešová
Žádné komentáře:
Okomentovat